Totalitní vtipy 6

Byl jsem ředitelem velkého koncernového podniku. Kávu mi vařila sexi sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 613. Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5 000 korun na pohřeb člena ÚV KSČ. Odpověděl jsem, že za 5 000 Kčs pochovám celý ÚV sám.

Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku. Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603. Jednou mi vyčítali, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl sem, že kdybych vědel, že je opravdu poslední, přišel bych s transparentem.

Od té doby jsem dělal mistra. Do práce jsem jezdil vlastním autem a kávu si vařil sám. Na stěně jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Nařídili mi, abych tu kurvu sundal.

Sundal jsem Husáka a od té doby jsem pracoval jako kopáč. Do práce jsem jezdil na kole a kávu jsem si nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou, abych si kolo schoval, že tudy půjde sovětská delegace. Odpověděl jsem, že kolo mám dobře zamčené.

Od té doby jsem nezaměstnaný.

Reagan a Brežněv se nechají zmrazit, po dvoustech letech je rozmrazí, oni vyjdou ven na ulici a koupí si noviny.

Brežněv otevře své noviny, chvilku v nich listuje a začne se smát.

Reagan se ptá: "Proč se směješ?"

"No, tady je napsané: ve Washingtonu vykoná vojenskou přehlídku 1. rudá garda."

Na to Reagan otevře své noviny, také listuje a pak se začne také smát.

Brežněv se ptá: "Čemu se směješ?"

"Ale, protože tady je napsáno: na Čínsko-Finských hranicích zatím klid," odpoví Reagan.

<<Předchozí vtipy Následující>>

Totalitní vtipy